Vždy se tradovalo, že úroveň dosaženého vzdělání člověka předurčuje k úspěšnějšímu životu. Úroveň vzdělání taktéž určitým způsobem zvyšuje náš sociální status ve společnosti. Především v minulých dobách se každý, kdo měl před jménem nějaký titul, těšil velké úctě a respektu. Jen si vzpomeňme na tolik oblíbené filmy pro pamětníky, na pány doktory a pány továrníky. Důležitost vzdělání podporují taktéž světové organizace v boji s chudobou v zemích třetího světa, kupříkladu stavbami škol. Předpokládá se, že pokud budou děti alespoň základně vzdělané, pomůže to v budoucnu k odstranění, nebo alespoň ke zmírnění chudoby v těchto oblastech.
Řemeslníci se stávají cenným artiklem
Na druhou stranu se však ukazuje, že trend dosažení co nejvyššího vzdělání pro každého, není zrovna šťastný. Jednak je třeba si uvědomit, že ne každý má vlohy na studium a teoretické učení. Je proto zcela kontraproduktivní takové jedince nechat vystudovat například medicínu nebo advokacii. Dále je možné zpozorovat absolutní nedostatek manuálně pracujících lidí. V podstatě každý má dnes vystudovanou minimálně střední školu, či vyšší odbornou školu a „obyčejných“ řemeslníků je pomálu. Stačí nahlédnout do nabídek úřadů práce, kde zaměstnavatelé poptávají především řemeslníky, dělníky.
Školský systém v České republice
Způsob financování školství této skutečnosti nahrává. Je totiž nastaven tak, že peníze ze státního rozpočtu určené na školská zařízení, jsou rozdělována dle počtu žáků, učňů, studentů. Je proto v zájmu každé školy mít samozřejmě co nejvíce studujících. A to je také důvod, proč mnoho středních, ba i vysokých škol přijímá uchazeče bez přijímacího řízení. A skoro každý chce mít před jménem titul. Zní to tak dobře, že. Učiliště se tak dostávají do nezáviděníhodné situace, kdy o jejich obory jednoduše není zájem. I když probíhají ze strany vedení učilišť pokusy o získání učňů, například příslibem finančních odměn, nezdá se, že by zájem o řemesla stoupal.
A tím se vlastně dostáváme do bludného kruhu, jelikož neustálým zvyšováním počtu lidí s titulem před nebo za jménem tak nějak dochází ke snižování důležitosti a prestiže jednotlivých škol, dokonce se mluví o klesající úrovni školství v České republice. Tím dochází mimo jiné k tomu, že pracovní místa obsazená vysokoškolsky vzdělanými jedinci nejsou tak finančně ohodnocena, jak by mohla být, na druhou stranu nejsou obsazena pracovní místa pro řemeslníky, protože ti prostě nejsou.